Bosna a Hercegovina
Bosna a Hercegovina - rady na cestu
Vydáteli-se na Zájezdy do Bosny a Hercegoviny, budou se Vám jistě hodit níže uvedené tipy a informace.
Bosna a Hercegovina: cestovní doklady a režim vstupu:
Občané EU mohou vstupovat na území Bosny a Hercegoviny, projíždět jím a opouštět toto území na základě předložení platného cestovního dokladu. Lze jako cestovní doklad k cestování do Bosny a Hercegoviny použít i občanský průkaz ČR. Vstup a pobyt na území Bosny a Hercegoviny do 90 dnů je bezvízový, a to bez ohledu na účel pobytu.
Pro všechny cizince platí přihlašovací povinnost, která musí být splněna do 24 hodin po příjezdu na území Bosny a Hercegoviny. Přihlášení se provádí u místní úřadovny cizinecké policie BaH (dle místa pobytu cizince). Při ubytování v hotelu zajišťuje přihlášení správa hotelu, při ubytování v soukromí za přihlášení zodpovídá hostitel.
Bosna a Hercegovina: celní předpisy:
Celní předpisy pro běžné turistické cesty jsou podobné jako v ČR: limity na alkohol, cigarety atd. Neexistují obecná množstevní omezení na dovoz ostatního zboží. Dovoz a vývoz valut a místní měny nemá stanovená omezení. Nepožaduje se prokazování finančního zajištění, ani povinná směna valut.
Bosna a Hercegovina: bezpečnostní situace:
Území Bosny a Hercegoviny je v současné době klidné. Běžná pouliční kriminalita je v BaH na relativně nízké úrovni.
Bosna a Hercegovina: důležité informace, telefonní čísla
Policie: 122, centrála v Sarajevu (0) 33 206 666
Hasiči: 123, centrála v Sarajevu (0) 33 664 115
Lékařská záchranná služba: 124
Na základě dosud platné dohody z 60. let mezi ČSSR a SFRJ je poskytováno ošetření v akutních případech zdarma. Vše ostatní (včetně např. ošetření zubů) je třeba hradit v hotovosti, ceny jsou pak dosti vysoké (např. ošetření zubů 200-400 EUR). Všechny běžné léky jsou dostupné, i když obvykle pod jinými názvy - nutno konzultovat zdejšího lékaře. V zemi existuje poměrně široká síť soukromých lékařů, kde se platí v hotovosti.
Telefonní čísla nemocnic:
Lékařská záchranná služba: +387 124
Klinické centrum Koševo v Sarajevě: +387 (0)33 444 800
Všeobecná městská nemocnice v Sarajevě: +387 (0)33 285 100
Elektrické napětí:
220 V. Zástrčky jsou tvořeny dvojicí kulatých kolíků o průměru 4 mm nebo 4,8 mm s roztečí 19 mm. Nemají zemnění, ochrana je zajištěna dvojitou izolací. Zásuvky mají tvar odpovídající zástrčkám. Někdy se může vyskytnout také zástrčka s dvojicí kulatých kolíků s roztečí 19 mm a otvorem se zemnicím vodičem. Průměr všech kolíků je 4,8 mm. Pro naše kulaté tříkolové zástrčky je nutný adaptér, pro naše ploché dvoukolíkové zástrčky adaptér nutný není.
Bosna a Hercegovina: Zajímavosti i praktické rady pro návštěvníky:
Měna:
Měnovou jednotkou je Konvertibilní marka. Kurz k 30.1.2015 1 Marka BAM = 14,211 Kč, 1 BAM = cca 0,5 €.
V BaH působí některé bankovní řetězce, např. rakouská Raiffeisenbank a HVB Bank, turecká Ziraat Bank, americká AMRO bank a další. Banky ovládané domácím kapitálem jsou již stabilizované, vlna krachů opadla. Bankomaty (na karty VISA, Master Card, American Express) se nacházejí ve všech větších městech, v sarajevských supermarketech a luxusních buticích je možné platit kartami přímo. Možnost platby platebními kartami stále roste, zůstává však omezená na větší města. Doporučujeme proto s sebou dostatečné množství hotovosti, nejlépe v nižších hodnotách bankovek. Nejlepší kurs k výměně má Euro, fixně činí 1,95 BAM, poplatek za směnu činí 0,2-0,8%.Ceny základních potravin jsou srovnatelné s ČR.
Ceny v obchodě a na tržišti (ceny jsou uvedeny v BAM):
chléb bochník = 0,50 – 1,20pečivo = 0,10 – 1,00
mléko 1 l = 1,60
vajíčka 12 ks = 4,50
maso 1 kg = 12,00 – 18,00
kuřecí prsa 1 kg = 7,50
sýr 1 kg = 10,60
jablka 1 kg = 1,90
voda 1,5 l = 1,60
cola 2 l = 2,70
víno 0,7 l (průměrné kvality) = od 9,00
pivo 0,5 l (lahvové, domácí) = 0,90
pivo 0,33 l (importované) = 2,00
cigarety Marlboro (20 ks) = 3,60
Kuchyně - jídlo a nápoje
Základem jídelníčku je různě upravené maso, nejlépe telecí a jehněčí, ryby (pastrnka – smažený pstruh) a mléčné výrobky. Je zřejmý vliv turecké kuchyně. V oblastech, kde převládá islám, na vepřové nenarazíte, ale v oblastech se srbským nebo chorvatským etnikem je vepřové běžné; stejně tak i točené pivo. Typickým jídlem jsou čevapčiči (čevapi), nebo pljeskavica (placka ze stejného masa jako čevapi). Běžnou přílohou jsou vařené brambory nebo chléb. V Naumu na pobřeží se nabízejí i úhoři, raci a žabí stehýnka. Typické jsou plněné koláče a turecké sladkosti. Oblíbeným nápojem je víno a pivo, čaj, limonády, vody a ovocné džusy. Národním nápojem je velmi sladká a silná „bosanska kafa“ z čerstvě upražených kávových zrn: pije se hned po probuzení a opakovaně kdykoliv během dne. Zásadně se upřednostňuje turecká (s lógrem), nebo připravená dle arabského zvyku v džezvě. Domácí vína jsou na dobré úrovni, zejména suchá bílá (např. Žilavka Mostar). Místní pálenky (rakija) jsou silné (často přes 40 % alkoholu) a chutné, vyrobené nejčastěji ze švestek (sljivovica), hrušek (kruska), jablek nebo hroznů (loza). Pijí se kdykoli během dne a kdykoli během roku.
Restaurace, ceny, doporučení
Obvyklá jsou tři jídla denně; snídá se později, často až v zaměstnání, a jen káva a pečivo. Hlavním jídlem dne je pozdní oběd (okolo 16. hodiny), který může být zaměněn i za časnou večeři (okolo 17 hodin). Toto jídlo si místní vychutnávají, a může trvat i tři – čtyři hodiny. Stolování je obdobné jako v ČR, s tím, že kuře a ryby se mohou jíst i rukama.
V městských centrech najdete širokou škálu velmi kvalitních restaurací s italskou, středomořskou, benátskou či tradiční kuchyní. Restaurace a podniky rychlého občerstvení jsou na každém rohu. „Buregdžinice“ nabízejí pečivo plněné tvarohem, zelím, masem apod., „čevabdžinice“ tradiční pljeskavici, čevapi a šiščevapi, kdy se nešetří cibulí ani kořením. Upoutávka „jagnětina“ láká na jehněčí pečené na roštu nad dřevěným uhlím. V lokalitách, kde převládá islám, nenarazíte na vepřové a podstatně méně bude barů a pivnic; naopak přibude typických kaváren (kafan).
Tradičním nápojem je káva, která je součástí společenského života. Obvyklý druh představuje „bosanska kafa“, podobná tomu, co se jinde nazývá tureckou kávou, servírovaná s cukrem a tureckou pochoutkou rahat lokum. Také espresso (v ceně kolem 1 BAM) či další druhy kávy dostanete v každém městě. Oblíbený je také čaj, včetně místních bylinkových čajů.
Ceny v restauraci (v BAM)
menu v rychlém občerstvení (McDonalds) = 6,00 – 7,00jídlo v levné restauraci = 7,00 – 8,50
polední menu = 15,00
jídlo v lepší restauraci, včetně nápojů = 20,00 – 30,00
polévka = 3,00 – 4,00
salát = 2,50 – 3,50
grilovaná ryba = 11,00
řízek 200 g = 13,00
skopová pečeně 300 g = 11,5
steak = 18,00
láhev vína 0,7 l = 15,00 – 30,00
nealko 0,33 l = 3,00
káva, čaj = 1,50
voda 0,33 = 2,00
cola, pepsi 0,33 l = 2,30
pivo místní točené 0,50 l = 2,00 – 3,00
pivo Heineken = 4,00
desert = 2,50 – 3,50
kopeček zmrzliny = 0,50
zmrzlinový pohár = 5,00
Taxi
Jezdí zejména ve městech. Taxislužba v Sarajevu je relativně spolehlivá, vozy mají taxametry, na trhu si konkuruje několik společností. Cena taxi závisí též na konkrétním městě, počítejte přibližně nástupní taxou 2 BAM a s jízdným 2 BAM za kilometr. Doporučuje se vzít si taxi na stanovišti, vyhnete se „černým“ taxikářům. Před nasednutím do taxíku se smlouváním dohodněte na ceně.
Nákupy a suvenýry
Typickými suvenýry jsou místní keramika, kovové tepané talíře a nádoby všech velikostí, měděné džezvy, kávové soupravy, příbory, železné ručně tepané svícny, klepadla na dveře a lampy, lampy a zrcadlové rámy, dřevořezby, šperky a unikátní sklářské výrobky, kožené zboží, modely místních zajímavostí (od Begovy mešity po starý most v Mostaru), orientální dekorace do interiéru, ručně šité boty, křížky, svaté obrázky a sošky zázračné Panny Marie z Medžugorje a trička s místními motivy. Praktickým dárkem je vynikající med.
Nejlépe se nakupuje na tradičních tržištích, ale vždy si všímejte rozdílů v kvalitě a nejdříve hledejte a srovnávejte. Smlouvání o ceně se na tržišti očekává.
Obchody s potravinami a nákupní střediska bývají otevřeny ve všední dny od 8.00 do 21.00 hodin, v sobotu od 9.00 do 20.00 hodin. Ovoce a zelenina jsou nejlevnější na tržištích.
Pošta
Pouliční poštovní schránky jsou hranaté a žluté, dopisy či pohlednice do zahraničí lze však posílat pouze z pošty, a jenom tam lze také koupit známky. Známka na pohled do EU stojí 1,00 BAM. Poštu najdete v každém městě. Jejich otevírací doba se liší podle velikosti místa či pošty, hlavní pošty mají otevřeno ve všední dny od 8 do 19 hodin, v sobotu od 7 do 14 hodin, menší pošty kratší dobu, minimálně však od pondělí do soboty od 8 do 10.30 hodin.
Náboženství
Sarajevo se chlubí pověstí „historického místa styku čtyř náboženství“ (katolictví, islámu, pravoslaví a judaismu), ale dnešní populace města (s výjimkou tzv. Východního Sarajeva, osídleného převážně pravoslavnými Srby) je z více než 80% muslimská. Jde v drtivé většině o příslušníky liberálního směru islámu. V Sarajevu i dalších městech lze běžně potkat šátkem zahalené ženy všeho věku (zejména v pátek, kdy se v mešitách konají společné modlitby), závoj přes obličej jich ale nosí minimálně. Společné pravidelné modlitby mají malou účast (týká se i zdejších křesťanů), alkohol se nabízí ve srovnatelné míře s ČR, restaurace zůstávají otevřeny a jsou navštěvovány i během postního měsíce (ramadánu). Vepřové maso lze sehnat jen v největších supermarketech nebo ve Východním Sarajevu. V poválečné době se sice aktivizují i fundamentalistické proudy, avšak zastoupení jejich vyznavačů v populaci i vliv na společnost jsou zatím zanedbatelné. V celostátním měřítku je muslimů (Bosňáků) asi 45%, pravoslavných křesťanů (tj. Srbů) asi 35%, katolíků (tj. Chorvatů) asi 15%. Vzájemné tenze mezi vyznavači různých náboženství existují, avšak v posledních letech se vyhrocují jen vzácně a krátkodobě. Jsou spojené s etnickou identitou, a tak se nijak netýkají cizinců v zemi usazených či krátkodobých návštěvníků jakéhokoli vyznání. Náboženské zvyky cizinců, nejsou-li dávány najevo okázale, jsou všemi komunitami tolerovány.
Charakteristikou obyvatel Bosny a Hercegoviny je otevřenost, družnost a pohostinnost. Ta ovšem může dosahovat míry, námi vnímané jako obtěžování a zásah do soukromí. Zvaní na kávu či rakiji lze jen těžko odmítnout, máme-li zůstat zdvořilí (platí zejména pro muže). Vnímání času je volné, dochvilnost a spolehlivost ve vztahu k danému slovu nepříliš vysoká. Další místní zvyklosti, vážící se k obchodním kontaktům a jednáním, jsou podrobně zpracovány v souhrnné teritoriální zprávě.
Podnebí v Sarajevu se příliš neliší od podnebí v ČR. Je ovlivňováno spíše kontinentálním prouděním, roční úhrn srážek je 600 mm, tedy o něco více než v Praze. Je třeba vzít v úvahu, že město leží v nadmořské výšce 550 metrů, okolní hory dosahují 1500 metrů. V létě jsou maximální teploty 30 - 33°C, přičemž je stálý mírný vánek. Zimní teploty klesají i pod 10°C, sněhová pokrývka v okolí města leží zpravidla od poloviny prosince do poloviny března. Oblast Hercegovina (přímořský svah hlavního hřebene, hlavní město Mostar) se těší středomořskému podnebí s letními teplotami přes 40°C, sníh je v nižších polohách téměř neznámý. Srážky zde mají občasný, přívalový charakter.
Zastoupení ČR v Bosně a Hercegovině:
Velvyslanectví České republiky v Bosně a Hercegovině
Ambasada Češke Republike
Franjevačka 19, 71 000 Sarajevo
Telefon 0038733/447525, 446966, 232748, KO-238746
Fax 0038733/447526
E-mail: sarajevo@embassy.mzv.cz
Web: www.mzv.cz/sarajevo
Vedoucí úřadu Jakub SKALNÍK
Funkce VZÚ
Působnost úřadu diplomatická a konzulární pro Bosnu a Hercegovinu
Časový posun 0 hod.
Provozní hodiny úřadu pondělí - čtvrtek 08.00 - 17.00, pátek 08.00 - 14.30
úřední hodiny pro veřejnost: pondělí - pátek 10.00 - 13.00